Úvodník napsal Tomáš Kočko, moravský písničkář a skladatel. Vysvětluje, že Beskydy jsou díky lidem, kteří v nich žijí a hospodaří, stále pestrou a živou kulturní krajinou. 

František Jaskula v článku 50 let ochrany Beskyd popisuje, co se za ono půlstoletí událo – v sedmdesátých letech minulého století se bouřlivě rozvíjela chatová výstavba, stavěly se rodinné domy, paneláky, velká rekreační střediska, průmyslové objekty, plošně se meliorovalo a rekultivovalo. S timto dědictvím se hory vyrovnávají dodnes. Bez chráněné krajinné oblasti by ale byly ještě zastavěnější, méně pestré a méně malebné. 

Lesu jako největšímu přírodnímu bohatství Beskyd se věnuje text Tomáše Myslikovjana a Pavla Popeláře, vzácným druhům živočichů pak článek Dany Bartošové a Václava Tomáška, geologii a geomorfologii Beskyd popisuje František Šulgan. 

V rubrice Péče o přírodu a krajinu se můžete dočíst, že divoké výkyvy počasí posledních let negativně dopadají na řadu druhů denních motýlů, příkladem může být modrásek východní. Pomoci by mu mohl záchranný chov a správně načasovaný a prováděný management na místech, kde dosud žije.   

Přemnožená spárkatá zvěř má zasadní vliv nejen na les, ale i na nelesní ekosystémy. Co znamená pro skalní stepi v údolí Labe, se dozvíte v textu Karla Nepaše, Ladislavy Filipové a Václava Berana. 

Analýza obrazu pomocí hlubokých neuronových sítí se postupně dostává do běžného života. Usnadňuje i rozpoznávání rostlin z fotografií. Může to ulehčit i revizi záznamů v rozsáhlejších databázích, jako je například Nálezová databáze ochrany přírody, pomohla by i v aplikaci BioLog. 

Naše půlroční předsednictví v Radě Evropské unie hodnotí v obsáhlém článku Ladislav Miko a Jan Plesník. Úmluvě o biologické rozmanitosti, respektive 15. zasedání jejích smluvních stran v prosinci v Montrealu, se věnuje i rozhovor s hlavním vyjednavačem za Evropskou unii a Českou republiku. 

Rubrika Z historie ochrany přírody nás vrací o 100 let zpět – v roce 1922 byla totiž ustavena nejstarší dosud existující mezinárodní organizace zaměřená na péči o přírodní dědictví, Mezinárodní rada pro ochranu ptáků, později přeměněná v BirdLife International. 

A článek Pavla Pešouta vás seznámí s tím, jak chrání přírodu v nejlidnatější středoasijské republice – v Uzbekistánu. Odpověď zní, že legislativně docela dobře, praxe poněkud pokulhává. 

Zajímavé články najdete i v kulérové příloze. Jsou tu bohužel i dva nekrology – na Vladimíra Hanáka vzpomíná Ivan Horáček, na Jana Schlossara pak jeho jeho kolegové ze Správy CHKO Slavkovský les.

Přejeme podnětné čtení.