Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Další instituce resortu životního prostředí

NP Křivoklátsko

Údolí Berounky, foto: Petr Hůla.
Hlíva ústřičná, foto: Petr Hůla.
Přírodní rezervace Čertova skála, foto: Petr Hůla.

 

Příroda Křivoklátska je chráněna v kategorii chráněná krajinná oblast již od roku 1978. Nejcennější části jsou dále chráněny soustavou 27 maloplošných zvláště chráněných území. Vyhlášení národního parku Křivoklátsko na části území CHKO se zvažuje dlouhodobě. V lednu 2022 uvedla nová vláda tento záměr ve svém programovém prohlášení.

Křivoklátsko představuje rozsáhlý lesní komplex ve vnitrozemí České republiky s nebývale pestrým složením stromů a velkým podílem přírodních porostů. Na území Křivoklátska se vyskytuje více než 1800 druhů cévnatých rostlin, přes 80 druhů původních  dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž 120 druhů zde i hnízdí.

Národní park je navrhován v centrální části CHKO Křivoklátsko, v území s typickým reliéfem a geologickou stavbou, s výskytem přirozených listnatých lesů a převahou lesních ekosystémů člověkem málo pozměněných. Zahrnuje také kaňon řeky Berounky, skály a suťoviska, stepi i neprostupná, hluboce zařízlá údolí. Dosavadní ochrana přírodních lesních ekosystémů se koncentruje na území národních přírodních rezervací Týřov, Velká Pleš a Vůznice a na ně navazující I. zóny CHKO Křivoklátsko. Předmětem ochrany NP Křivoklátsko budou přírodní ekosystémy vázané na svahy, vrcholové plošiny a boční údolí navazující na řeku Berounku, včetně unikátních skalních výchozů. Hranice parku je navrhovaná tak, aby zahrnovala především pozemky ve vlastnictví státu. Národní park se v maximální možné míře vyhýbá zastavěným územím sídel či větším zemědělsky obhospodařovaným plochám. V národním parku by leželo zastavěné území jen obce Karlova Ves. Celková rozloha navrhovaného NP Křivoklátsko je 117 km2.

Vyhlašování národního parku je dlouhodobý proces, na jehož začátku je předjednávání tzn. seznámení dotčených krajů a obcí (a jejich prostřednictvím i občanů) s tezemi národního parku. Po předjednání námětu následuje dopracování podkladových materiálů a dopracování vlastního návrhu na základě získaných podnětů. Následně je záměr na vyhlášení oficiálně oznámen a dále projednáván procesem podle zákona. Po oznámení záměru mají kraje, obce i občané možnost podávat k němu připomínky, které jsou vypořádávány ve správním řízení. Po dopracování záměru do podoby návrhu zákona pak prochází standardním legislativním procesem. Zakončením procesu je schválení návrhu formou zákona.  

Podrobnější informace jsou k dispozici na stránkách MŽP.