Co tu kvete? - Český ráj
Hadí mord nízký
Tato rostlina roste na loukách a pastvinách. Její kořen byl zřejmě tvarem a vzhledem připodobňován k hadu. Z lidové moudrosti je možné uvést například, že po vložení do úst hadovi ten zahyne a další jej uvádí jako účinný lék proti hadímu kousnutí.
Kokrhel menší
Poloparazitická rostlina luk, pastvin a lesních lemů. Na svých kořenech má přísavky, kterými se přichytává na hostitelské rostliny. I když má listy zelené, kde probíhá fotosyntéza, odebírá z kořenů jiných rostlin vodu a živné soli.
Kosatec sibiřský
V Českém ráji se vyskytuje vzácně až roztroušeně. Roste na rašelinných a slatinných loukách, v lesních lemech, křovinách a mokřadech. Patří mezi ohrožené druhy naší květeny.
Okrotice červená
Prstnatec májový
Roste jak na kyselých tak vápnitých stanovištích. Nalezneme ho převážně na slatinách, mokrých loukách a prameništích. Zpravidla můžeme nalézt větší množství rostlin pohromadě. Své vědecké i české jméno dostal podle prstnatě dělených hlíz. Přestože patří mezi jednu z našich nejčastějších orchidejí, jedná se o ohrožený druh české květeny.
Pětiprstka žežulník
Nalezneme ji na sušších loukách, pastvinách a stráních od pahorkatin až do hor. Její dlouhá a tenká ostruha nám napovídá, že jejími opylovači jsou denní i noční motýli, kteří dokážou prostrčit sosák do trubky jejím ústím, užším než 1 mm. Řadí se k ohroženým druhům.
Střevíčník pantoflíček
Střevíčník je vytrvalá a dlouhověká bylina, která může žít i několik desítek let. Jeho opylení obstarává hmyz (většinou samotářské včely), které při hledání nektaru spadnou do dolního žlutého pysku a při cestě ven z kluzkého vnitřku se musí protlačit kolem pohlavních orgánů a nalepí na sebe pyl. Rozmnožuje se buď generativně velmi drobnými semeny, která dozrávají v tobolkách, nebo vegetativně rozrůstáním trsů pomocí podzemních oddenků. Klíčení semen není možné bez přítomnosti symbiotických hub. Jedná se o silně ohrožený druh.
Vachta trojlistá
Vyskytuje se na zamokřených a kyselých půdách rašelinišť a slatin. Najít ji můžeme také v mělkých tůních, především na slunných stanovištích. Dříve se používala na žaludeční potíže. Nyní je ohroženým druhem.
Ďáblík bahenní
Rostlina má ráda močály, břehy rybníků a lesních tůní. Jeho nepříjemně páchnoucí květy lákají masařky a malé brouky. Pletivo semen v sobě uzavírá vzduch, mohou proto plavat na vodní hladině. V ČR ohrožený druh.
Žebratka bahenní
Nalezneme ji mezi plovoucími rostlinami v mělkých stojatých vodách, příkopech a rašelinných jezírkách. Vzhledem k ojedinělosti vhodných biotopů je i rostlina rozšířena vzácně a její výskyt je někdy přechodnou záležitostí. Lidově bývá nazývána také vodní žebříček a perutník.
Hadí mord nízký
Tato rostlina roste na loukách a pastvinách. Její kořen byl zřejmě tvarem a vzhledem připodobňován k hadu. Z lidové moudrosti je možné uvést například, že po vložení do úst hadovi ten zahyne a další jej uvádí jako účinný lék proti hadímu kousnutí.
Kokrhel menší
Poloparazitická rostlina luk, pastvin a lesních lemů. Na svých kořenech má přísavky, kterými se přichytává na hostitelské rostliny. I když má listy zelené, kde probíhá fotosyntéza, odebírá z kořenů jiných rostlin vodu a živné soli.
Kosatec sibiřský
V Českém ráji se vyskytuje vzácně až roztroušeně. Roste na rašelinných a slatinných loukách, v lesních lemech, křovinách a mokřadech. Patří mezi ohrožené druhy naší květeny.
Okrotice červená
Prstnatec májový
Roste jak na kyselých tak vápnitých stanovištích. Nalezneme ho převážně na slatinách, mokrých loukách a prameništích. Zpravidla můžeme nalézt větší množství rostlin pohromadě. Své vědecké i české jméno dostal podle prstnatě dělených hlíz. Přestože patří mezi jednu z našich nejčastějších orchidejí, jedná se o ohrožený druh české květeny.
Pětiprstka žežulník
Nalezneme ji na sušších loukách, pastvinách a stráních od pahorkatin až do hor. Její dlouhá a tenká ostruha nám napovídá, že jejími opylovači jsou denní i noční motýli, kteří dokážou prostrčit sosák do trubky jejím ústím, užším než 1 mm. Řadí se k ohroženým druhům.
Střevíčník pantoflíček
Střevíčník je vytrvalá a dlouhověká bylina, která může žít i několik desítek let. Jeho opylení obstarává hmyz (většinou samotářské včely), které při hledání nektaru spadnou do dolního žlutého pysku a při cestě ven z kluzkého vnitřku se musí protlačit kolem pohlavních orgánů a nalepí na sebe pyl. Rozmnožuje se buď generativně velmi drobnými semeny, která dozrávají v tobolkách, nebo vegetativně rozrůstáním trsů pomocí podzemních oddenků. Klíčení semen není možné bez přítomnosti symbiotických hub. Jedná se o silně ohrožený druh.
Vachta trojlistá
Vyskytuje se na zamokřených a kyselých půdách rašelinišť a slatin. Najít ji můžeme také v mělkých tůních, především na slunných stanovištích. Dříve se používala na žaludeční potíže. Nyní je ohroženým druhem.
Ďáblík bahenní
Rostlina má ráda močály, břehy rybníků a lesních tůní. Jeho nepříjemně páchnoucí květy lákají masařky a malé brouky. Pletivo semen v sobě uzavírá vzduch, mohou proto plavat na vodní hladině. V ČR ohrožený druh.
Žebratka bahenní
Nalezneme ji mezi plovoucími rostlinami v mělkých stojatých vodách, příkopech a rašelinných jezírkách. Vzhledem k ojedinělosti vhodných biotopů je i rostlina rozšířena vzácně a její výskyt je někdy přechodnou záležitostí. Lidově bývá nazývána také vodní žebříček a perutník.