Rostliny

Živinami chudé podloží a specifické klima určuje také složení vegetace. Brdy jsou jedinou oblastí středních Čech, kde se mísí vegetace teplomilnější – středních poloh – s vegetací chladnomilnou – horskou. Kdo by očekával, že chladnomilná vegetace poroste ve vyšších nadmořských výškách, ten se plete. V Brdech dochází k tzv. inverzi vegetačních stupňů – věci jsou tu naopak. Horské druhy najdeme ve stinných a vlhkých údolích či v okolí studených potoků. 

Typickými horskými společenstvy jsou podmáčené a horské smrčiny a březiny, prameniště, přechodová rašeliniště a vrchoviště a podmáčené nebo smilkové louky.

Na horský charakter smrčin poukazuje například kapradina žebrovice různolistá nebo drobné, ale o to krásnější rostlinky dřípatka horská či sedmikvítek evropský. Jako velkou vzácnost můžeme ve smrčinách potkat chráněné a ohrožené druhy jednokvítek velekvětý nebo plavuň vranec jedlový.

Na loukách rostou jak druhy vyšších poloh, jako je pro Brdy typický hadí mord nízký, všivec lesní a upolín evropský, nebo dnes už vzácná prha arnika, tak i vzácnější rostliny poloh středních – prstnatec májový a některé druhy ostřic. 

Rašeliniště jsou v Brdech asi nejvýznamnějším horským jevem. Nebývají sice příliš hluboká, ale o to jsou rozlehlejší. Na východním břehu horního Padrťského rybníka se rozkládá pánevní rašeliniště pokryté smrkovou tajgou a podmáčenými olšinami s bujnými porosty lýkovce jedovatého.

Ve vrcholové oblasti východně od Toku najdeme rozlehlé rašeliniště pokryvné. Září různými barvami mechů rašeliníků a bílými chomáčky suchopýru pochvatého a úzkolistého.

Drobnější pramenná rašeliniště najdeme všude tam, kde je zhoršený odtok vody, často v okrajových partiích Brd pod horami. Jsou živinami bohatší a hostí například vzácnou toliji bahenní nebo ostřici blešní a Davallovu.

Mimo podnebí a podloží vegetaci Brd významně ovlivňuje člověk svou činností. V minulosti druhově pestré podhorské až horské lesy s jedlí, bukem a klenem byly lesním hospodařením postupně přeměněny ve smrkové monokultury. Spolu s touto přeměnou výrazně poklesla druhová pestrost bylinného patra. Vymizelo mnoho druhů náročnějších na živiny ale i na vlhkost – spolu s nimi i několik vzácných drobných orchidejí. Lesy blízké těm původním, s citlivějšími druhy jako lilie zlatohlavá, čarovník alpský nebo rozrazil horský, se dochovaly jen na několika místech.

Vegetaci v Brdech formovala také vojenská činnost. V rámci přípravy dopadových ploch byly odlesněny veliké oblasti. Na obrovských plochách se výrazně změnily klimatické i půdní podmínky. Změněné proudění větru, ukládání sněhu, ale také požáry vyvolané dopadem granátů změnily původně lesní oblast k nepoznání. Postupně vznikla dnes unikátní bezlesí, kde najdeme často obrovské populace jinde vzácných a ohrožených druhů – mezi jinými kosatec sibiřský či masožravou rosnatku okrouhlolistou.

Doslova poklady z říše rostlin se ukrývají i na březích člověkem vytvořených vodních ploch. Jde o kriticky ohrožené druhy pobřežnici jednokvětou, všivec bahenní nebo drobounkou bařičku bahenní.