České středohoří je členitou vrchovinou až plochou hornatinou.. Střední nadmořská výška je 362,9 m. Pohoří, které se vyznačuje velmi dynamickým reliéfem. V převládajícím severojižním směru je přeťato průlomovým údolím Labe, zaříznutým do terénu místy až 400 m hluboko. Nejvyšším bodem pohoří je vrchol Milešovky (836,5 m n. m.), nejnižším hladina Labe v Děčíně (121,9 m n. m.). Území Českého středohoří je z 84 % zařazeno do chráněné krajinné oblasti (CHKO). Jedná se o kulturní krajinu silně ovlivněnou aktivitami člověka. České středohoří je jedním z pěti geomorfologických celků Podkrušnohorské oblasti (Chebská pánev, Sokolovská pánev, Mostecká pánev, Doupovské hory, České středohoří). Vnitřně se dále člení na dva podcelky – Verneřické (732 km2) a Milešovské středohoří (533 km2). Ty se dále dělí.

Do Verneřického středohoří spadají následující okrsky: Benešovské středohoří, Markvartická kotlina, Litoměřické středohoří, Třebušínské středohoří, Ústecké středohoří a Děčínská kotlina.

Milešovské středohoří tvoří podcelky: Kostomlatské středohoří, Velemínská kotlina, Teplické středohoří, Bořeňské středohoří, Bečovské středohoří, Libčeveská kotlina a Chožovské středohoří.