Škody způsobené chráněnými živočichy

Pokud vám byla způsobena škoda vybraným zvláště chráněným živočichem (dále také „ZCHŽ“), můžete za podmínek stanovených zákonem č. 115/2000 Sb. , o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy (dále jen „zákon č. 115/2000 Sb.“) uplatnit u příslušného orgánu nárok na její náhradu.

Jakých vybraných zvláště chráněných živočichů se náhrada škody týká?
Způsobenou škodu lze hradit u těchto vybraných zvláště chráněných živočichů:

  • bobr evropský
  • vydra říční
  • los evropský)
  • medvěd hnědý
  • rys ostrovid
  • vlk

Kromě škody způsobené vybranými ZCHŽ se hradí také škoda způsobená kormoránem velkým, a to pouze dočasně (do roku 2023).

Čeho se náhrada škody týká?

Nahrazovat lze škodu způsobenou na:

  • životě a zdraví fyzické osoby
  • vymezených domestikovaných zvířatech (skot, prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, koně, osli a jejich kříženci, králíci a kožešinová zvířata)
  • psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat
  • rybách (škoda se hradí na rybách chovaných k hospodářským účelům v rybnících, sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových chovech nebo pstružích farmách a v rybářských revírech)
  • včelstvech a včelařském zařízení
  • nesklizených polních plodinách
  • trvalých porostech
  • uzavřených objektech (např. budovy, ohrady, oplocené pozemky) a movitých věcech v těchto uzavřených objektech

Podmínky pro vznik nároku na náhradu škody

  1. Podle zákona č. 115/2000 Sb. je možné hradit pouze škodu prokazatelně způsobenou na území ČR.
  2. Náhradu není možné poskytnout v případě ZCHŽ chovaných v zajetí člověka nebo uprchlých z tohoto zajetí a dále pokud škoda vznikla fyzické osobě jako pracovní úraz.
  3. Nelze hradit ani škodu vzniklou lovci při lovu vybraného ZCHŽ.
  4. Náhradu škody na domestikovaných zvířatech lze poskytnout, jen pokud zvířata byla umístěna v uzavřeném objektu, elektrickém ohradníku nebo pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa.
  5. Náhradu škody na rybách lze poskytnout, jen pokud byla škoda způsobena kormoránem velkým nebo vydrou říční.
  6. Náhradu škody na polních plodinách lze poskytnout, pouze pokud byly sklizeny v agrotechnických lhůtách obvyklých pro dané území (pokud lhůta nebyla dodržena z důvodu hodného zvláštního zřetele, náhrada se poskytne).
  7. Náhradu škody na uzavřených objektech lze poskytnout i v případě, že škodu způsobila vymezená domestikovaná zvířata v důsledku napadení vybraným zvláště chráněným živočichem.

Jaký je rozsah náhrady škody?

Při škodě na životě fyzické osoby se poskytne:

  • Jednorázové odškodnění pozůstalým osobám, ke kterým měl zůstavitel vyživovací povinnost (nezletilé osobě 50 000 Kč, ostatním osobám 25 000 Kč)
  • Náhrada nákladů spojených s pohřbem a náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením zůstavitele

Při škodě na zdraví fyzické osoby se poškozenému poskytne:

  • Odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění
  • Náhrada účelně vynaložených nákladů na léčbu

Způsob výpočtu výše škody v ostatních případech stanoví vyhláška č. 126/2021 Sb. Výši škody lze prokázat také znaleckým posudkem. Výše škody způsobené na rybách vydrou říční nebo kormoránem velkým se prokazuje znaleckým posudkem vždy.

Komu mám ohlásit vzniklou škodu?

  • Jako poškozený musíte ohlásit vzniklou škodu do 48 hodin od jejího zjištění místně příslušnému orgánu ochrany přírody – podle místa, kde ke škodě došlo. Tímto orgánem je:
  • Obecní úřad obce s rozšířenou působností – pokud ke škodě došlo mimo zvláště chráněná území
  • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK ČR)– pokud ke škodě došlo v jejím územním obvodu (tedy kdekoliv na území CHKO, vyjma CHKO Labské pískovce (zde je příslušná Správa NP České Švýcarsko) a CHKO Šumava (zde je příslušná Správa NP Šumava), a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem, pokud neleží na území národního parku a vojenského újezdu). Škodu je nutné ohlásit na regionálním pracovišti AOPK ČR, podle místa, kde ke škodě došlo.
  • Správa národního parku – pokud ke škodě došlo na území NP nebo jeho ochranného pásma nebo na území CHKO Šumava (Správa NP Šumava) nebo CHKO Labské pískovce (Správa NP České Švýcarsko).

Orgán ochrany přírody zajistí provedení místního šetření, sepíše protokol a zajistí důkazy - tyto podklady předá příslušnému orgánu (krajský úřad).
Pro účely šetření škod způsobených vlkem zavedla AOPK ČR víkendové pohotovosti, podrobnosti a kontaktní telefonní čísla jsou k dispozici zde.

V případě škod vzniklých na hospodářských zvířatech - uhynulá zvířata a otisky stop šelem vyfotografujte, přikryjte (např. textilií, igelitem) a připevněte kolíky k zemi, aby se zabránilo přilákání menších masožravých predátorů. Přikryjte i případné otisky stop, aby byly zajištěny důkazy. Trus a případné chlupy je vhodné vložit do igelitového sáčku a uchovat v chladu.
V případě škod vzniklých na hospodářských zvířatech přivolejte veterinárního lékaře, který vám vystaví protokol jako nezbytnou přílohu k žádosti o náhradu škody. Veterinář rovněž rozhodne o způsobu likvidace, o léčbě či případném utracení zvířat.

Kde a v jaké lhůtě mohu podat žádost o náhradu škody?

Jako poškozený zašlete žádost o náhradu škody na krajský úřad příslušný podle místa, kde ke škodě došlo. Na území hlavního města žádost podáte na Magistrát hlavního města Prahy. (dále jen „příslušný orgán“).

Žádost je nutné doručit příslušnému orgánu ve lhůtách stanovených zákonem:

  • Do 10 dnů ode dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl (v případě škod na vymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k jejich hlídání, na včelstvech a rybách). Nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy škodě došlo.
  • Do 15 dnů ode dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl (na nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech. Nejpozději však do 6 měsíců ode dne kdy ke škodě došlo.
  • Do 2 let od vzniku škody (v případě škod na zdraví).

Pokud nestihnete žádost doručit příslušnému orgánu včas, nárok na náhradu škody zaniká a náhrada nemůže být vyplacena.

Náležitosti žádosti

Žádost musí být podána písemně spolu s doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku.
Náležitosti žádosti stanoví příloha zákona č. 115/2000 Sb.:

  • Identifikace žadatele - jméno, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt (u poškozeného FO), název, sídlo, IČ (u poškozeného PO)
  • Popis příčin vzniku škody a uvedení rozsahu škody
  • Označení vybraného živočicha, který škodu způsobil
  • Popis opatření, která poškozený (žadatel) učinil k zabránění vzniku škody
  • Způsob, jakým má být náhrada poskytnuta (např. převedením na bankovní účet)

K žádosti je potřeba přiložit:

  • lékařskou zprávu v případě, že jde o škodu na životě nebo zdraví,
  • doklad nebo jiný důkaz o vlastnickém právu k živočichům, kteří byli vybraným chráněným živočichem poraněni nebo usmrceni,
  • doklad o uživatelském právu k rybníku, sádce, rybí líhni atd.
  • potvrzení vydané veterinárním lékařem o příčině úhynu domestikovaného zvířete (vyjma ryb),
  • doklad o vlastnickém nebo jiném právu k věci movité nebo nemovité, na níž ke škodě došlo (pokud jde o škodu na trvalých porostech, nesklizených polních plodinách, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech aj.),
  • eventuálně znalecký posudek o vzniku škody a její výši (u škody na rybách je to povinná příloha vždy).

Některé z dokladů (např. vlastnictví zvířat) lze doložit formou čestného prohlášení. Protokol z místního šetření předává příslušný orgán ochrany přírody krajskému úřadu sám.

Aby chovatel nepřišel o dotaci za zaběhlý nebo jinak zmizelý kus domácího zvířete po prokazatelném útoku šelmy (tedy pokud by poklesl počet dobytčích jednotek pod úroveň, za kterou dotaci dostává), je nutné hlásit tuto škodní událost na formuláři Ohlášení vyšší moci výjimečných okolností, který používá SZIF (vlastní zaběhlý kus se však dle zákona č. 115/2000 Sb. neproplácí).

Ohlášení vyšší moci výjimečných okolností

Posouzení žádosti a poskytnutí náhrady

Příslušný orgán při posuzování náhrady škody vychází zejména ze žádosti a jejích příloh a z protokolu a dalšího důkazního materiálu (např. fotodokumentace, videozáznam) předloženého orgánem ochrany přírody, který provedl místní šetření.

V případě neúplné žádosti nebo chybějících příloh Vás příslušný orgán vyzve k doplnění. K prokázání vzniku škody a její výše Vás příslušný orgán může vyzvat k předložení znaleckého posudku.

V případě neúplné žádosti nebo chybějících příloh, které žadatel ani po výzvě nedoplnil, se náhrada neposkytne.

V případě splnění podmínek podle zákona č. 115/2000 Sb. a prokázání vzniku škody i její výše, Vám bude náhrada vyplacena nejpozději do 4 měsíců od doručení žádosti. V opačném případě se náhrada neposkytne. Finanční prostředky se poskytují ze státního rozpočtu.

Pokud příslušný orgán náhradu ve stanovené lhůtě nezaplatí, můžete se přiznání náhrady domáhat u soudu, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy příslušný orgán obdržel Vaši žádost.

Kompletní výčet požadovaných náležitostí žádosti je uveden v příloze zákona, způsob výpočtu výše škody pak ve vyhlášce č. 126/2021 Sb.

Podklady pro výpočet škod způsobených vydrou říční:

Ceník ryb
Hustota vydry - platnost aktualizace od 4. 11. 2022
Vrstva přehrady

Podklady pro výpočet škod způsobených velkými šelmami:

Ceník hospodářských zvířat  

Více informací týkající se uplatnění náhrad škod na hospodářských zvířatech a o možnostech preventivních opatření je možné najít na samostatných stránkách.

Návrat vlků