Ekologická stabilita

Ekologická stabilita je na úrovni krajiny udržována sítí drobných jednotlivých území s vysokou ekologickou hodnotou. Tato hodnota je dána zastoupením přírodních a přírodě blízkých společenstev. Míra ekologické stability se odvíjí od velikosti těchto území a jejich vzájemné propojenosti. Větší část těchto segmentů podléhá zákonné územní ochraně (PR, PP, NPR, NPP, I. zóny a EVL) a je o ně managementově pečováno.

Přirozená retenční schopnost

Retenční schopnost krajiny v CHKO byla podobně jako v ostatních částech ČR v minulosti výrazně ovlivněna vodohospodářskými úpravami. V CHKO Železné hory je takto odvodněno přibližně 30% rozlohy zemědělského půdního fondu. Naprostá většina těchto systémů plní stále svoji funkci. Velké množství drobných toků bylo technicky upraveno. Opatření k obnově retenčních schopností krajiny byla realizována v posledních letech pouze v omezené míře. Z prostředků OPŽP byl revitalizován dolní tok potoka Barovka (310 m technicky upraveného dolního toku Barovky, revitalizované koryto 380 m). Podobně pravostranný přítok Debrného potoka v povodí nad PP V Koutech (revitalizace 350 m dlouhé části Debrného potoka u Nasavrk, revitalizované koryto 490 m. Vznikly zde i dvě nové tůně (jedna boční a jedna průtočná), staré koryto bylo z větší části zasypáno, v nezasypaných částech vznikly další nové tůně). Obě akce byly iniciovány AOPK ČR, před realizací byly zakomponovány do Plánu oblasti povodí horního a středního Labe investorem byly Lesy ČR, s. p. s finanční podporou z OPŽP.

Příspěvkem k udržení retenční schopnosti krajiny jsou i rekonstrukce rybníků a vodních ploch podpořené dotačními tituly, např.  rekonstrukce rybníka Boušovka v PR a EVL Boušovka, obnova rybníka v Bezlejově nebo odbahnění nádrže ve Žďárci u Seče.

V letech 2010-2021 bylo vybudováno přibližně dvacet nových tůní. Jejich pozitivní přínos k podpoře biodiverzity je nesporný a v případě, že jsou budovány v místech dřívějšího melioračního odvodnění, přispívají i k retenci vody. Takto byly například realizovány tůně v EVL Kochánovické rybníky a tůně na pozemcích ve vlastnictví ČR s příslušností k hospodaření AOPK ČR.

Migrační prostupnost

posledních letech byla migrační prostupnost krajiny podpořena vybudováním několika nových remízků a liniovou výsadbou stromů, zatravněním některých, dříve zemědělsky využívaných pozemků a vybudováním tůní. Díky uplatnění agro-envi titulů na loukách byla zlepšena také konektivita populací denních motýlů. Úseky komunikací, kde dochází k početným kolizím migrujících obojživelníků s dopravou, byly pravidelně monitorovány a v případě potřeby byl proveden transfer (silnice II/343 Trhová Kamenice-Hlinsko aj.).