Ekosystémy

Přirozená lesní společenstva

Lesy v maloplošných zvláště chráněných územích jsou na některých lokalitách ponechány samovolnému vývoji (Lovětínská a Hedvikovská rokle v NPR Lichnice) nebo v režimu bez zásahu (PR Polom, PR Krkanka, PR Strádovské Peklo, PR Krkanka, PR Vápenice, PR Spálava, PR Vršovská olšina, PR Oheb). Péče o tyto porosty spočívá především v lokální ochraně mladé generace lesa před zvěří formou aplikace repelentních přípravků nebo skupinového oplocení. Každoročně je takto zajištěna ochrana několika desítek tisíc jedinců dřevin přirozené druhové skladby z přirozené i umělé obnovy. Trvalým oplocením je zajištěna ochrana lesa v PR Polom v části „Malý Polom“. V případě jedle bělokoré je často kombinována ochrana oplocením a repelenty proti zimnímu okusu zvěří. V PR Vápenice byla z důvodu vysokého poškození mlazin jedle bělokoré mufloní zvěří realizována ochrana kmenů stromů repelenty proti ohryzu a loupání na ploše několika ha. Intenzivní péče je cílena na přeměnu kulturních smrkových porostů v ochranném pásmu PR Polom (celkem 55 ha lesa), kde jsou realizovány podsadby a výsadby buku lesního, jedle bělokoré, javoru klenu a jilmu horského. Od roku 2011 zde bylo vysazeno více než 30 tis. jedinců uvedených druhů dřevin a zajištěna jejich ochrana oplocením v celkové délce přesahující 8 km. Celkem tak byla realizována obnova lesa v ochranném pásmu na 15 ha.

Péče o přirozené lesy v I. a II. zóně je zaměřena zejména na jejich šetrnou obnovu formou clonných sečí a výběrů, zachování alespoň části starých porostů nebo jedinců stromů na dožití do fyzického rozpadu. Péče o kulturní lesní porosty jak v maloplošných zvláště chráněných územích, tak v I. a II. (III.) zóně spočívá zejména v podpoře změny jejich struktury v rámci vyhotovení LHP a LHO a následně výsadbou listnatých dřevin a jedle bělokoré. V rámci dotačních programů MŽP je financována zejména ochrana proti zvěři oplocením, každoročně je takto podpořeno zřízení oplocení v řádu jednotek km.         

Po nástupu kůrovcové kalamity od roku 2019 se situace v péči o lesy výrazně změnila. Intenzivně je řešen management odumřelého dřeva. S ohledem na aktuální rozsah kůrovcové kalamity již prakticky nejsou povolovány výjimky za účelem realizace nahodilých těžeb v maloplošných zvláště chráněných územích, vyjma řešení rizikových stromů nebo částí s vysokým podílem plošně rozsáhlých kulturních lesů (např. východní část NPP Kaňkovy hory, PR Údolí Doubravy). Byly tak ponechány vyšší desítky ha smrkových a smíšených porostů do fyzického rozpadu.

Nelesní ekosystémy.

Naprostá většina hodnotných nelesních ekosystémů v CHKO (s výjimkou skalní vegetace) je sekundárního původu a bez odpovídající péče tato společenstva podléhají sukcesním pochodům a postupně se mění v jiné typy vegetace. Pravidelný management je soustředěn především do MZCHÚ a do vybraných lokalit mimo MZCHÚ (s přítomností významných druhů, se vzácnými ekosystémy apod.).

V MZCHÚ, v I. a II. zónách, kde neprobíhá hospodaření, byly využívány k údržbě nelesních ekosystémů krajinotvorné programy MŽP, ve III. zónách (v posledních 4 letech i v I. a II. zónách) pak byly aktivně využívány AEKO opatření pro travní porosty z programu MZe. Z podopatření AEKO se jednalo především o využití podtitulu „trvale podmáčené a rašelinné louky“, podtitulu „suché stepní trávníky a vřesoviště“ a podtitulu „horské suchomilné louky“.

Tradiční spektrum činností podporovaných z krajinotvorných programů se skládá z těchto opatření:

Pravidelné ruční kosení:

Křovinořezem nebo ručně vedenou sekačkou: ruční kosení je pravidelně zajišťováno na ploše přibližně 70 ha. Jeho rozsah je stabilizován, některé plochy z dlouhodobě opuštěných ploch přibývají, naopak zajištěné plochy přecházejí do hospodářsky využívaných ploch s podporou AEKO. V roce 2020 bylo takto pečováno o více než 65 ha (plochy dříve zajišťované krajinotvornými programy MŽP a nově již s podporou AEKO).

Snahou je tak maximálně využít stávající AEKO tituly. V roce 2020 bylo pomocí titulu Podmáčené louky zajištěno kosení na více než 93 ha vlhkých a rašelinných luk. Výsledky na ošetřovaných plochách jsou v naprosté většině případů jednoznačně pozitivní, daří se udržovat ekosystémy v náležitém stavu, v některých případech je i zlepšovat. Obdobně se daří udržovat populace významných druhů.

V posledních letech je snaha při realizaci kosení zohledňovat i nároky bezobratlých  živočichů, (zejména motýlů.) Obvykle je nastaven systém rotující vynechávky.

Pravidelné kosení mechanizací:

Je uplatňováno na plochách mezofilních luk a některých smilkových trávníků. Většina mechanizačně dostupných ploch je zařazena do hospodářsky využívaných půdních bloků a financována prostřednictvím plateb AEKO v titulech mezofilních luk, toto opatření je ochranou přírody z programu PPK přímo zajišťováno pouze doplňkově, ročně na ploše v průměru okolo 6 ha. Výsledky jsou obdobné jako u ručního kosení.

Pastva ovcí a koz: Vzhledem k nedostatečným kapacitám je zajišťováno v relativně malém, avšak stabilním rozsahu, ročně cca 7,5 ha. K významnějším úspěšným akcím patří pastva za účelem zlepšení stavu druhově chudých smilkových trávníků v PR Zubří a návrat pastvy ve II. zóně v okolí Nového a Horního Studence.

Odstraňování nežádoucích dřevin:

Každoročně probíhá na ploše okolo 1 ha cenných ploch, především v MZCHÚ. Mimo pravidelné údržby ploch (eliminace rozrůstajících se křovin, zmlazování křovitých vrb, odstraňování nežádoucích vývratů a zlomů, omezujících kosení luk) a přípravy na obnovení pravidelného kosení bylo provedeno i několik zásahů, kdy byl odstraněn zcela zapojený porost na nelesní půdě za účelem obnovy původních lučních společenstev, např. v PR Strádovka, v II. zóně - Měsíční louka a v PP Na Obůrce v rozsahu cca 0,1 ha. Toto opatření není uplatňováno ve větší míře z důvodu mimořádné finanční náročnosti.

Geologické a geomorfologické jevy

Naprostá většina významných geologických a geomorfologických jevů se nachází v MZCHÚ. Příslušné plány péče pro ně definují péči spočívající zpravidla v zachování jejich vývoje bez vnějších zásahů. V NPR Lichnice se AOPK ČR podílela na konzultacích projektu, jehož cílem je sanace rizik skalního řícení v dosahu turistických tras v této NPR. Cílem je zde nalezení kompromisu mezi zajištěním bezpečnosti návštěvníků území a minimalizací negativního vlivu na přirozený stav zde dochovaných geomorfologických fenoménů.

V PP Na Skalách probíhá s periodicitou 2-3 roky pravidelné odstraňování náletových dřevin  před reprezentativními geologickými profily.

Určitou formou péče je i realizace projektu podpořeného z OPŽP Železné hory-geologicky významná oblast; v rámci tohoto projektu jsou provozována bezobslužná informační stanoviště s tematickou náplní na infopanelech. V každém z nich lze získat informace o geologických jevech v okolí včetně odkazů na blízké zajímavé lokality a před každým stanovištěm byla umístěna venkovní expozice tvořená mohutnými horninovými bloky s vyleštěnými plochami. Součástí projektu je i zpřístupnění reprezentativních skalních výchozů v několika opuštěných lomech. Na některých význačných skalách jsou instalovány nerezové tabulky s názvy hornin.

Dřeviny rostoucí mimo les, památné a významné stromy a solitérní dřeviny a jejich skupiny v krajině.

Z prostředků PPK jsou ošetřovány všechny památné stromy – celkem 28 jedinců, vždy dle aktuálního zdravotního stavu. Jsou prováděny především zdravotní a redukční řezy, revize a instalace vazeb v korunách, v několika případech bylo přistoupeno i k obnově zastřešení dutin a úpravě stanovištních poměrů památných stromů. Ze speciálních zásahů lze zmínit ošetření mikroinjektáží u Platanu v Běstvině, za účelem potlačení infekčního tlaku savého hmyzu a houbové choroby, každoročně je prováděna zálivka 6 ks památných stromů ředěnou kyselinou boritou, která má pozitivní vliv na zlepšení příjmu živin.

V posledních několika letech došlo i významnému nárůstu výsadeb dřevin ze všech krajinotvorných programů, nejvíce však z PPK. Výsadby byly realizovány především ve volné krajině, jako liniové výsadby – převážně autochtonních druhů stromů a výjimečně keřů.