Na sršně asijské číhají návnady v pastích podél dálnice D5

Vloni na podzim bylo v České republice zaznamenáno její první hnízdo, letos na jaře byly objeveny další královny, které k nám doputovaly kamionem z Francie. K odhalení výskytu sršně by měly pomáhat i speciální pasti, které se rozmísťují v okolí dosavadních nálezů tohoto nežádoucího hmyzu. Nyní je vyvěšují na vybraných místech včelaři po dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která monitoring sršně asijské koordinuje.

„Nejdůležitější je včasný záchyt výskytu sršně. Do monitoringu se snažíme zapojit nejrůznější instituce, včelaře i veřejnost. Byly vyvinuty speciální pasti, na jejich výrobě jsme spolupracovali s vědci z Regionálního technologického institutu (RTI), výzkumného centra Strojní fakulty Západočeské univerzity v Plzni,“ říká Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

„První pasti jsme umístili společně se včelaři v blízkosti včelích úlů ve Svaté Kateřině a u Nové Hospody na Tachovsku, v Nýřanech a dalších místech. Důležité je sledovat zejména okolí dálnice D5, která je potenciálně nejrizikovějším místem. Včelaři budou pasti pravidelně kontrolovat, doplňovat návnadu a v případě záchytu sršně nás informují. Také z pastí vyndají případně zachycené jiné druhy hmyzu,“ popisuje Zdeněk Myslík.

„Pasti slouží jen jako doplněk k přímému pozorování, nemohou sršně asijské z přírody vychytat. Pokud se v nich objeví, je třeba napnout síly a pokusit se dohledat a zlikvidovat hnízdo. V pastech, které byly instalovány koncem března v Plzni, se žádné sršně asijské zatím neobjevily,“ vysvětluje Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Uvnitř pasti, plastové budky vyrobené 3D tiskárně, je nádobka se sladkou šťávou. Návnada je zakryta víčkem, takže sršeň ani jiný hmyz se v ní neutopí. Hlavní vletový otvor do pasti je ve tvaru nálevky. Sršeň vlétne dovnitř, ale kvůli své velikosti se ven už nedostane. Po obvodu pasti jsou rozmístěny menší výletové otvory pro drobnější hmyz. „Lidé mohou hlásit podezření na výskyt sršně asijské nejlépe s fotografií na náš e-mail invaznidruhy@nature.cz nebo přes aplikaci Nahlaš sršeň. Hlášení, kterých se nám již sešlo na osm stovek, následně prověřujeme. Stále platí, že hlavním pomocníkem při objevu nových jedinců je právě pozorování veřejnosti. Tak jsme se o všech dosavadních nálezech dozvěděli,“ konstatuje Tomáš Görner.

Autor snímků: Archiv AOPK ČR