Pro ty druhy živočichů, které se do naší krajiny v posledních desetiletích vrátily a které svými životními projevy způsobují některým hospodařícím subjektům škody, připravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR takzvané programy péče. Tyto managementové plány popisují nejdůležitejší kroky, které je třeba udělat, aby se problémy minimalizovaly. Programy péče byly zatím schváleny tři – pro vydru říční, vlka obecného a bobra evropského. Jejich součástí je i pravidelný monitoring výskytu těchto druhů.

Stát se snaží hospodářům pomoci – proplácejí se škody působené vlkem na hospodářských zvířatech, stejně jako škody vydrou na rybách na rybnících či sádkách. Zároveň poskytuje finance na preventivní opatření, jako je zabezpečení stád či rybníků, která mohou pomoci škody výrazně snížit. 

Program péče o vydru se nyní vyhodnocuje a připravuje se jeho aktualizace. Jedná se o součást dlouhodobého projektu Prospective LIFE, který má za cíl zlepšit ochranu nejohroženějších druhů rostlin a živočichů v naší zemi.

„Vydra, vlk i bobr mají jedno společné – vrátili se do člověkem pozměněné krajiny a hospodáři si jejich přítomnosti odvykli. Škody, které například vydra působí na vodních tocích, jsou mnohdy dány tím, že v nich ryby nemají vhodné podmínky – technickými úpravami zmizely úkryty a místa pro rozmnožování. V důsledku klimatické změny také často čelíme nedostatku vody - snížení průtoků či vysychání koryt. Vydra jen přirozeně využívá to, co je jí nabídnuto a je nejsnadněji dostupné. Témata k hledání rovnováhy v ekosystému jsou o tom, jak postupovat, aby naše řeky a potoky byly opět různorodým prostředím pro život našich původních druhů. To prospěje rybám a dalším živočichům vázaným na toto prostředí. A je to důležité i v kontextu klimatické změny,“  konstatuje Jindřiška Jelínková, ředitelka odboru druhové ochrany AOPK ČR.

Vydra říční se v současné době vyskytuje plošně na celém území České republiky. Odhad početnosti je cca 4800 jedinců (dospělí jedinci i mláďata). Vydry se přirozeně samy navracely do našich vod posledních 30 let z oblastí, kde nikdy nevymizely, z jižních Čech, ze Saska a Polska a také z Beskyd a Slovenska. V současnosti již početnost vydry v ČR celkově stagnuje. Pro vydry je vysoce ohrožujícím faktorem také silniční doprava¹ i pronásledování člověkem (pytláctví). Dynamika vývoje populace se liší v jednotlivých oblastech. Nárůst areálu byl zaznamenán zejména ve středním Polabí, na jižní Moravě a v Podkrušnohoří. Nové negativní záznamy se nachází roztroušeně na velké části území ČR, zejména na Ostravsku, v centrální části ČR a na jihozápadě.

Vydra, vlk i bobr byli u nás v minulém století cíleně likvidováni a téměř nebo zcela vyhubeni. To je zcela v rozporu s moderními ekologickými poznatky o jejich roli v ekosystému.

Autor snímku: Václav Hlaváč

¹ Viz mapy.nature.cz – úloha Aplikovaná ochrana přírody, vrstva Kolizní místa na komunikacích – vydra říční nebo www.vydrynasilnici.cz