Dřeviny jsou velmi důležitým biotopem pro celou řadu druhů, zvláště hmyz, ptáky, některé netopýry a houby. Řada z těchto druhů navíc patří mezi zvláště chráněné a dřeviny rostoucí mimo les jsou pro ně velmi významné z důvodu udržení jejich populací.

Podle zákona o ochraně přírody a krajiny jsou všechny dřeviny rostoucí mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa chráněny před poškozováním a ničením bez ohledu na jejich druh a původ. Poškozování dřevin je zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně vede k jejich odumření.

Kromě přímé ochrany, počínaje obecnou ochranou dřevin rostoucích mimo les a mj. ochranou dřevin – zvláště chráněných druhů rostlin, jsou dřeviny chráněny nepřímo – jako součást či prvky dalších chráněných jevů. V zákoně je zakotvena ochrana dřevin před poškozováním a ničením a definováno je zde také povolení ke kácení dřevin. Obecně se kácení dřevin podmiňuje povolením orgánu ochrany přírody, který při správní úvaze posuzuje dopady do celé řady dílčích zájmů ochrany přírody, mj. posuzuje funkční význam dřeviny, kde je výskyt ohrožených druhů či zvláště chráněných druhů podstatný. Zvláštní statut ochrany pak mají památné stromy, které je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v jejich přirozeném vývoji a veškerá péče o tyto stromy musí probíhat se souhlasem orgánu, který ochranu památného stromu vyhlásil.

Péče o dřeviny je povinností vlastníků, přičemž vlastníkem dřeviny je vlastník pozemku, na kterém dřevina roste.

Důležitost posuzování dřevin jako důležitého biotopu pro druhovou ochranu je uváděna ve Standardech SPPK A01 001 Hodnocení stavu stromů, SPPK A02 009 Speciální zásahy na stromech a SPPK A02 005 Kácení stromů.

Stromová alej na Záběhlé.
Alej na Záběhlé, foto: Běla Komancová.