Aktuality, akce a tiskové zprávy

„Doposud takto celoplošné mapování výskytu invazních druhů v České republice neprobíhalo. Chceme zjistit aktuální rozšíření 161 druhů rostlin a živočichů, které u nás nejsou původní a pro naši přírodu představují riziko. To nám pomůže při přípravě plánů na jejich likvidaci,“ popisuje Karel Chobot z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a dodává: „Jsme na začátku, dokončily se metodiky a postupy sběru dat a byly spuštěny dvě mapovací aplikace. Od kolegů v terénu dostáváme vyplněné záznamové archy, aktuálně jich máme necelých tisíc pro živočichy a více než 15 tisíc pro rostliny. Z nich je už teď vidět, že množství invazních druhů v naší přírodě není zanedbatelné.“

Invazní druhy ohrožují biologickou rozmanitost a přírodní ekosystémy celého světa. Evropská unie proto nařízením stanovila tzv. evropský seznam invazních druhů, které by se měly cíleně likvidovat. Mezi nimi jsou například americké druhy raků, sršeň asijská, želva nádherná, mýval severní, husice nilská, psík mývalovitý, nutrie říční, z rostlin bolševník velkolepý nebo pajasan žláznatý [2].

V lednu se rozběhl druhý velký projekt zaměřený na monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a přírodních stanovišť [3]. „Na jaře jsme například na vytipovaných místech pátrali po skorci vodním, středně velkém pěvci, který se potápí za potravou pod vodu. K životu potřebuje rychleji tekoucí, dobře okysličené čisté potoky a řeky. Z naší přírody ale skorec vlivem klimatické změny mizí. Více než devadesát mapovatelů prošlo přes 3 400 km vodních toků a zdokumentovalo asi 4100 mostů a mostků, v jejichž konstrukcích často skorec hnízdí. Dohledali na 700 teritorií a identifikovali něco přes 300 hnízd umístěných právě v mostních konstrukcích. V dalších letech plánujeme monitoring i jiných ptačích druhů – břehule říční, kosa horského, ořešníka kropenatého nebo vlhy pestré,“ říká Kateřina Rohová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

 
„Dlouhodobý monitoring nám poskytuje širší obraz o probíhajících změnách v životním prostředí. Bez systematického sběru dat, mapování a monitoringu totiž nelze praktickou ochranu přírody a krajiny dělat. Data využíváme například při přípravě plánů péče o chráněná území nebo záchranných programů pro ohrožené druhy. Výsledky jsou také každých šest let reportovány Evropské komisi,“ uzavírá František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Poznámky:
[1] Více informace o projektu Mapování a monitoring invazních druhů.
[2] Více o informací na webových stránkách Invazní druhy.
[3] Celý název projektu je Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a sledování předmětů ochrany chráněných území. Další informace se dozvíte na této webové stránce.