Odebírat RSS

null Komáři, bobři, vlci a jeskyně

AOPK ČR, ústředí

Komáři, bobři, vlci a jeskyně

25. 8. 2023

Vyšlo srpnové číslo časopisu Ochrana přírody, které se věnuje celé řadě témat.

Jaroslav Hromas v úvodníku konstatuje, že se díky projektu OPŽP mění přístup k péči o jeskyně, který směřuje k jejich efektivnější ochraně. Jeskyním jsou věnovány i další texty.


Tomu, jak zajistit ochranu mokřadů a zároveň regulovat množství komárů, aby neobtěžovali místní obyvatele, se věnuje článek Management komárů v CHKO Litovelské Pomoraví. Mobilní aplikace pomůže s identifikací míst s vysokou koncentrací komářích larev a umožní zjistit, zda je kvůli riziku přemnožení třeba aplikovat larvicid. Vyvíjí se model, který by měl v kombinaci s daty o počasí a daty ze senzorů předpovídat vývoj zaplavení tůní a nutnost zásahu.


Tomáš Just popisuje, jakou službu dělají bobři při zadržování vody v krajině. Konstatuje, že míst, kde vytvořili rozsáhlejší mokřady nebo napomohli renaturaci technicky upraveného toku, u nás není málo. Na konkrétním příkladu povodňové nádrže Žichlínek oceňuje práci bobrů podle Nákladů obvyklých opatření, které se využívají ke kalkulaci stavebních prací třeba při tvorbě tůní. Bobři dosahují zadržení vody v krajině bez dotací, razítek a rušivých projevů stavební činnosti.


V článku O původu českých vlků na příkladu Slavkovského lesa se dočtete, že v roce 2022 bylo po dlouhé pauze ve Slavkovském lese potvrzeno rozmnožování, samice původem ze Šumavy pochází z alpské populace, samec ze středoevropské nížinné. Autoři konstatují, že na základě genetických analýz je zřejmé, že vlci se Evropou šíří spontánně. 


Přečíst si také můžete rozhovor s nestorem ochrany mokřadů Janem Květem, zjistit, jak AOPK ČR přispívá k ochraně arménské biodiverzity a zamyslet se, co bylo, je a bude po padesáti letech existence úmluvy CITES

V článku Hranická propast a hloubkové rekordy se dozvíte, jak se lidé už od nepaměti snažili zjistit její hloubku. Poslední měření udávají 450 metrů pod hladinou a dna stále nebylo dosaženo. V textu Petra Zajíčka se můžete dočíst, jak se turistům umožnila plavba Punkevními jeskyněmi, 160 let od objevu Chýnovské jeskyně bilancuje Karel Drbal. Jaroslav Hromas popisuje, že se po sedmdesáti letech podařilo objevit ztracený rukopis jedné z takzvaných vlašských knih, který pochází zřejmě z roku 1430 a váže se k Jeskyni na Špičáku.

Toto i starší čísla najdete na https://www.casopis.ochranaprirody.cz/


Přejeme zajímavé čtení.