Aktuality, akce a tiskové zprávy

AOPK ČR v červenci a srpnu prováděla v oblasti intenzivní monitoring vlků pomocí fotopastí na 23 místech, účastnila se šetření všech škod na hospodářských zvířatech, odebírala vzorky DNA pro vyhodnocení chování vlků, zjišťovala, zda jsou hospodářská zvířata zabezpečena v souladu s doporučeným standardem [1] a zda vlci nevykazují chování nebezpečné pro člověka.

Ve stanovisku AOPK ČR konstatuje, že
•    v území se zřejmě vyskytuje vlčí smečka (rodičovský pár a 3 letošní mláďata), je doložena na fotopastech. Analýza DNA (vzorky stěrů z napadených ovcí) potvrdila vlčí DNA – samici vlka obecného náležící ke karpatské populaci. S největší pravděpodobností se jedná o samici z rodičovského páru.
•    z terénních šetření vyplývá, že ze 46 šetřených útoků vlků bylo 44 provedeno na nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata. Celá oplocení nebo jejich části byly pro vlka překonatelné [2].
•    útoky na hospodářská zvířata probíhaly zejména v situacích, kdy zabezpečení pastvin nebylo dostatečné a zpravidla nepředstavovalo pro vlka překážku. Jde o přirozený rys potravního chování, který na dotčených lokalitách nevybočuje z obecného standardu a normálních charakteristik. Nejde tedy o problematické chování, i když vznikají vysoké škody na hospodářských zvířatech.
•    nebyly zaznamenány ani doloženy situace, které by mohly nasvědčovat obavám z ohrožení člověka. 
•    nebyly vyčerpány dostupné možnosti k omezení četnosti útoků a snížení rozsahu škod. Pro omezení vzniku škod je potřeba co nejdříve zajistit veškeré ohrady a oplocení v dotčené oblasti tak, aby byly pro vlka obtížně překonatelné, tj. přispět ke změně situace, ve které jsou hospodářská zvířata tou nejsnadněji a nejlépe dostupnou potravou. Současně je přípustné provádění jednorázového zaplašení při případném pozorování vlků v blízkosti pastvin či uvnitř pastevních areálů pomocí dělbuchů, petard či jiných světelných či zvukových efektů.

„V tomto případě nebyly vyčerpány všechny možnosti, jak útokům vlků předcházet. Ze 46 šetřených případů byla hospodářská zvířata nedostatečně zabezpečena v 44. Klíčové proto je stáda lépe chránit, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad za lehce dostupnou potravou. Do naší krajiny patří jak hospodářská zvířata, tak vlci. Snažíme se proto minimalizovat konflikty, které přirozený návrat této velké šelmy do naší krajiny přináší zejména pomocí podpor pro chovatele hospodářských zvířat,“ konstatuje Jan Klečka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

„Zkušenosti ukazují, že správně nainstalovaný elektrický ohradník dokáže zajistit 80% ochranu stád, v kombinaci s pasteveckým psem je to až 95 %.  Na základě podnětu  chovatelských svazů  byly navýšeny platby za přímé škody, které vlk na hospodářských zvířatech působí – od poloviny října zhruba o 30 %.  Na budování ohradníků i další zabezpečení stád bude opět možné získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí, pravidla jsou oproti předchozímu období jednodušší, aby finance byly pro chovatele co nejdostupnější. Novinkou je úprava náhradové vyhlášky, která umožní chovatelům v místech, kde vlk žije, hradit zvýšené náklady na organizaci zabezpečené pastvy – tedy například plat pro pastevce, údržbu oplocení, náročnější manipulaci se stádem či péči o pastevecké psy.  Měla by platit od začátku příštího roku a chovatelé, kteří mají zabezpečené pastviny, by měli mít nárok na náhradu zvýšených nákladů vynaložených již za letošní rok,“ vysvětluje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Poznámky:
[1] Standard péče o přírodu a krajinu Ochrana hospodářských zvířat před útoky velkých šelem, podrobné informace jsou k dispozici na www.navravlku.cz
[2] Nedostatky v zabezpečení byly především: 
- nízká výška oplocení (pod 120 cm) 
- chybějící nebo nedostatečná elektrická ochrana (málo vodičů, špatné uzemnění, slabý zdroj)
- chybějící ochrany proti podhrabání, podlezení
- sítě obecně výškou odpovídající (120 cm), ale nesprávně instalovány (např. prověšené)

Foto: Staffan Widstrand