V úvodníku k šedesátému výročí chráněné krajinné oblasti Šumava konstatuje František Talíř, 1. náměstek hejtmana Jihočeského kraje, že Šumava je místem, které nenechává lidi chladnými. Mnohdy se ale liší představy ochránců přírody, obcí, develeperů či návštěvníků - a úkolem politiků je hledat společnou řeč. 

Krásám Šumavy se věnuje také rozhovor se Silvií Havlátkovou, která vede chráněnou krajinnou oblast. Popisuje především posledních třicet let – daří se spolupracovat s vlastníky lesů, kteří přecházejí na podrostní a výběrný způsob hospodaření, díky přístupu zemědělců se obnovují druhově bohaté louky. Zmiňuje také, že lepší ochranu by potřebovaly zbytky pralesovitých porostů v hosodářských lesích nebo nivy potoků. Na Šumavu se zaměřuje i článek Pavla Hubeného. Mimo jiné připomíná, že CHKO Šumava společně s národními parky Bavorský les a Šumava představuje obrovská komplex lesů s vysokou mírou ochrany: na 47 000 hektarech se už netěží dřevo, na 30 000 hektarech se neloví.  

Petr Zajíček ve svém článku popisuje, co víme o prvním doloženém sestupu do Macochy v květnu roku 1723. Objevitelskou výpravu uskutečnil brněnský miniritský mnich Lazar Schopper, zaznamenal spodní i horní jezírko,  pomocí šnůry se pokusil změřit hloubku. 

Jan Koutný shrnuje, co bude pro řeku Bečvu znamenat vybudování boční suché nádrže Skalička. Konstatuje, že je klíčové – bez ohledu na to, jaká varianta nádrže bude zvolena – Bečvu v co největší míře zpřírodnit. Rozsah tohototo zpřírodnění by měl být dostatečně velkorysý, měl by odpovídat velikosti technického zásahu a jeho budoucích vlivů na říční ekosystém. 

Vladimír Hanzal a Miloš Anděra se ve svém článku věnují našim hmyzožravcům. Vysvětlují, že nezbytnost intenzivního monitoringu výskytu fauny a flory vystupuje do popředí zvláště v posledních desetiletích za situace, kdy u řady druhů dochází ke změnám v rozšíření a početnosti. 

Pozoruhodný a několiletý spor řeší v Chlumci nad Cidlinou. Týká se spadu ze stromů z veřejného prostranství na soukromou zahradu a soudním sporům, které vyvolal. Případ stále není dořešen a listí padá. 

Dočtete se také, že Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody oslavila letos třicetiny. Zatím rozdělila 32 milionů korun na stovky menších i větších projektů a díky nadačnímu kofinancování se realizovaly i větší projekty o celkovém objemu 21 milionu korun. 

V časopise si také můžete přečíst článek Jana Plesníka s názvem Globální rámec pro biologickou rozmanitost: přání otcem myšlenky, nebo žádoucí impuls?, a mnohé další. 

Přejeme zajímavé čtení. 

Všechna čísla najdete na https://www.casopis.ochranaprirody.cz/