Na základě telefonického oznámení o mrtvé psovité šelmě se na místo vydal myslivecký hospodář z mysliveckého spolku Metylovice, následně byli přivoláni odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Ti potvrdili, že se s největší pravděpodobností jedná o vlka. Zvíře bylo poté standardně převezeno na pitvu, proběhne také genetická analýza jedince.
„Ke srážce došlo v kritickém místě migračního koridoru velkých savců, který spojuje chráněnou krajinnou oblast Beskydy se Štramberskou vrchovinou. Silnice I/56 není adekvátně zprůchodněna pro velké savce a bohužel tu dochází k desítkám úmrtí zvířat ročně. Tentokrát to byl vlk, ale hynou zde pravidelně také lišky, jezevci, srny a další spárkatá zvěř,“ vysvětluje Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Silnice je od roku 2018 kompletně oplocena v úseku od Místku po Frýdlant n. O. a vytváří pro zvířata téměř nepřekonatelnou bariéru. Migrující zvěř zde často chodí stovky metrů podél plotu, a pokud narazí na přerušené oplocení, může vběhnout do prostoru silnice jako do pasti. To se stalo osudným také nalezenému vlkovi.
„Víme, že toto místo je problematické a budeme se snažit se správcem komunikace, kterým je Ředitelství silnic a dálnic, najít řešení. Je potřeba zvířata lépe navádět do podchodu, který je vzdálen asi půl kilometru od migračního koridoru. Stávající podchod ale velkým šelmám ani jelenovitým nevyhovuje, protože je příliš nízký a dlouhý. Kvůli vodoteči se navíc nedá prohloubit. Ideální by proto bylo vybudování nového nadchodu. Důležité je to i pro větší bezpečnost řidičů,“ dodává Václav Tomášek.
Konec zimy je obecně obdobím, kdy se mladí, odrostlí vlci vydávají hledat nová území a partnery k založení nové vlčí rodiny. Putují na velké vzdálenosti a dokáží uběhnout až několik desítek kilometrů za noc – ať už při pohybu po svém teritoriu, nebo při hledání nového domova. Výsledky genetické analýzy by měly přinést informace, odkud sražený vlk pochází.
AOPK ČR se problematice pohybu velkých savců krajinou dlouhodobě zabývá. Orgánům územního plánování je k dispozici jako územně analytický podklad mapová vrstva biotopu vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců. V roce 2021 byla k problematice ochrany biotopu v územním plánování vydána metodika [1], která popisuje postup orgánů v jednotlivých částech biotopu, který se dělí na jádrová území, koridory a kritická místa. Všechny tyto části biotopu velkých savců by měly zůstat nezastavěné a prostupné, aby mohla zvířata migrovat krajinou. Zachování biotopu (zejména kritických míst) ve smyslu jeho průchodnosti i pomocí nadchodů a podchodů je důležité nejen pro zvířata, ale i pro vyšší bezpečnost řidičů.
Naše kulturní krajina je hustě protkaná zástavbou a dopravní infrastrukturou, která pro volně žijící živočichy vytváří obtížně překonatelné bariéry. Doprava je tak jedním z podstatných faktorů, které limitují pohyb velkých savců naší krajinou.
Poznámky:
[1] Ochrana biotopu vybraných zvláště chráněných druhů v územním plánování, Online katalog knihovny AOPK ČR (nature.cz)
