Právě Krušným horám je věnován úvodní článek tohoto čísla. Příprava podkladů pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti v tomto pohoří je jedním z úkolů Programového prohlášení vlády ČR, v regionu proběhla už více než stovka jednání a pokud k vyhlášení dojde, vznikne se zhruba 1200 km2 největší CHKO v České republice. 

Hned několik textů se zaměřuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o obnově přírody, které vstoupilo 18. srpna v platnost. Pavel Pešout v úvodníku konstatuje, že s ekologickou obnovou poškozených a zničených ekosystémů má Česká republika dlouhodobé zkušenosti. Výzvu pak představuje obnova lesních ekosystémů, zejména mimo chráněná území, a především pak v tuzemských podmínkách tolik potřebná obnova zemědělské krajiny.   

Článek Jany Fuglíkové rozvíjí téma ochrany opylovačů. Vysvětluje, že opylovači mají potenciál být modelovými organismy pro vysvětlení významu biodiverzity volně žijících organismů a popisuje kroky, které se k jejich ochraně chystají – například vzniká Národní strategie na ochranu opylovačů, pro kterou jsou inspirací obdobné dokumenty z Belgie, Nizozemska, Francie, Finska či Irska. Opylovači jsou i tématem rozhovoru se Stanislavem Volfem – moderním včelařem, který se nebojí velkých výzev. 

Obnově přírody se věnuje také text o velkolomu ČSA, kde se připravuje vyhlášení národní přírodní památky o rozloze cca 12 km2. Jedná se o mimořádné území, které je jedním z posledních útočišť mnoha druhů otevřené krajiny, hnízdí tu například minimálně 40 % republikové populace lindušky úhorní a bělořita šedého. Plán péče na většině území počítá se samovolnými procesy a likvidací nepůvodních druhů rostlin. 

Obsáhlý článek Význam časové a prostorové kontinuity lesních stanovišť pro lesní biodiverzitu popisuje výzkum, který se zaměřil na to, co činí člověkem méně ovlivněná lesní stanoviště atraktivní pro určitou skupinu lesních organismů. Pavel Hubený se v dalším textu věnuje na základě dlouhodobého monitoringu v národním parku Šumava efektivitě přirozené a umělé obnovy lesa.

A hned dva články jsou zasvěceny tesaříku alpskému. Jeden se zaměřuje na monitoring tohoto brouka v EVL Vlárský průsmyk, druhý pak popisuje péči, která se mu v tomto území věnuje. 

Pokud jste si mysleli, že modřín opadavý je mezi Alpami a Karpaty původní jen v Nízkém Jeseníku, jste na omylu. V časopise se můžete dočíst, že nové průzkumy dokumentují modřín přežívající po tisíce let na několika místech v severočeských pískovcích. Autoři konstatují, že na skalních stanovištích  a lesnicky málo zasažených místech si zaslouží ochranu jako jako zajímavý a cenný relikt.

Určité odlehčení v informačně výživném čísle poskytne článek o Domě přírody Pálavy, který byl v červnu slavnostně otevřen v Dolních Věstonicích. 

Přejeme zajímavé čtení.
 

foto Stanislav Weiser