Aktuality, akce a tiskové zprávy

Dozvíte se, jak probíhala forenzní rekonstrukce lebky ženy, která byla nalezena roku 1881 v Mladečských jeskyních. Pomyslně navštívíte jeskyni Na Turoldu, která je největším jeskynním systémem v jurských vápencích na našem území a před dvaceti lety byla zpřístupněna veřejnosti. Dočtete se zajímavosti o mapování Javoříčských jeskyní. První mapa, která se pokusila šířeji zachytit zdejší krasové jevy, pochází z roku 1931 a nedávno byl celý systém znovu zmapován za použití moderních metod. O tom, co to znamená být speleologem, vypráví v obsáhlém rozhovoru Vratislav Ouhrabka, který vás také zavede do gruzínských jeskyní, na jejichž průzkumech se podílejí i čeští jeskyňáři.

Ale časopis se nevěnuje jen jeskyním. Vladimír Zatloukal s kolegy se zaměřují na uplatnění nepůvodních dřevin při adaptaci lesa na klimatickou změnu. Konstatují, že pokud se klimatické prognózy naplní, lze v horizontu 20–40 let očekávat značné změny v zastoupení dřevin v našich lesích, kdy se zvýší zejména podíl dubů a pěstování většiny dalších hospodářských dřevin se přesune do vyšších poloh.   

Soustava Natura 2000 u nás brzy oslaví dvacetiny a k péči o jednotlivé lokality významně přispěl projekt Zajištění plánovací dokumentace pro lokality národního významu. Zaměřil se nejen na přípravu souhrnných doporučených opatření, ale i na vyhodnocení, jak se promítají do další plánovací dokumentace a především praxe. 

Sokoli se postupně vracejí do naší přírody a jednou z oblastí, kde se jim daří je chráněná krajinná oblast Moravský kras. Po půlstoletí trvající přestávce tady znovu zahnízdili v roce 2016 a od té doby tu hnízdí pravidelně. Zajímavosti o jejich životě se dozvíte z článku Antonína Krásy. 

Petr Mach a Vlasta Škorpíková se zamýšlejí na tím, zda jsou potřeba změny v oblasti druhové ochrany. Jejich vlastní zkušenosti úředníků krajského úřadu dokládají, že chránit každého jedince má význam u málopočetných druhů, u těch početnějších je třeba zaměřit se na celé populace a jejich stanoviště. K tomu koneckonců směřuje i připravená novela zákona o ochraně přírody a krajiny. 

Možnostem uplatnění genomiky, čili studia téměř celé genetické informace jedinců, do praktické ochrany přírody se věnuje článek Genomika v ochraně hmyzu. Jeho autoři vysvětlují, že genomické metody mohou pomoci určit příčiny úbytku některých druhů hmyzu, který přežívá jen v izolovaných populacích. Genomika pak může například odhadnout, kolik jedinců je potřeba na úspěšnou repatriaci.

Zcela jiné téma otvírá článek Výroba energie z obnovitelných zdrojů a převažující veřejný zájem. Vzhledem k tomu, že se připravuje návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který by měl vymezit takzvané akcelerační zóny se zjednodušenými povolovacími postupy, jedná se o téma mimořádně aktuální.

Přejeme zajímavé čtení.