Celá akce je součástí záchranného programu, který pro tohoto motýla připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ten by měl zajistit, aby motýl, který u nás nyní přežívá na jediném místě, nezmizel z naší krajiny definitivně. Housenky pocházejí ze záchranného chovu, který byl založen v letech 2016-2017.

„Poslední tři roky byly pro hnědáska opravdu kritické, právě proto jsme se rozhodli vypustit do přírody housenky ze záchranného chovu. Zatímco do roku 2018 se počty hnědásků postupně zvyšovaly až na 500-700 motýlů, v roce 2019 nastal fatální propad o více než 90 %. Příčinou byla zřejmě kombinace dvou faktorů – napadení housenek parazity na straně jedné a mrazivé počasí na straně druhé. O rok později se přidala ještě lokální povodeň a vytrvalý déšť, vloni jsme nenalezli ani jedno hnízdo housenek,“ popisuje Václav John z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Nyní je cílem obnova populace. Letos se proto bude sledovat, kolik vypuštěných housenek přežilo. Naději na udržení hnědáska osikového v České republice bohužel zhoršuje i rychle se šířící houbové onemocnění nekróza jasanů. Jeho housenky se totiž živí výhradně listy tohoto stromu. V Dománovickém lese však během posledních let odumřela zhruba třetina až polovina jasanů.

„Nezbývá než doufat, že letošní rok bude pro hnědáska osikového bodem obratu. Hnědáskům vyhovuje prosvětlený les, právě proto se v Dománovickém lese po dohodě s vlastníkem vyřezaly náletové dřeviny. Zvětšila se tak plocha, kde by se motýlům mohlo dařit,“ dodává Václav John.

Podmínky, které zapříčinily populační propad po roce 2018, jsou přirozené. Ukazuje se však, že počet 500-700 motýlů ročně není zdaleka dostatečný na to, aby zabránil vymření populace při kritickém souběhu několika nepříznivých faktorů. Do budoucna bude proto potřeba dosáhnout výrazně větší velikosti populace, pokud má tento druh v České republice přežít.

„Úbytek hmyzu je jedním z největších problémů ochrany přírody. Hmyz mizí především kvůli způsobu hospodaření v krajině. Na vybraných místech proto podporujeme sečení a pastvu či speciální opatření v lesích, pro vybrané druhy pak v krajních případech připravujeme záchranné programy. Pro komplexní změnu je ale potřeba především jiný přístup zemědělců k obhospodařování naší krajiny,“ vysvětlujeFrantišek Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

AOPK ČR realizuje pro vzácné druhy živočichů a rostlin už celkem 12 záchranných programů. Hmyzu pomáhají i speciální projekty – například ty z programu LIFE v Českém středohoří a Bílých Karpatech. Více na www.zachranneprogramy.cz

Autor fotografií: Václav John