Aktuality, akce a tiskové zprávy

Musely ustoupit intenzivnímu zemědělství i výstavbě. Jejich obnově napomáhají dotace z evropského Operačního programu Životní prostředí či národních krajinotvorných programů.

Mokřady se zásadně podílejí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňují podnebí, zmírňují dopady klimatických změn a zároveň poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Když zaprší, zafungují jako houba – vodu nasají, zadrží a během období sucha ji postupně uvolňují. Dokážou tak zabránit povodním nebo zmírnit jejich dopady. Bez pestré krajiny a zdravých mokřadů krajina ztrácí schopnost zadržet potřebné množství vláhy a voda krajinou rychle proteče. Aby se podařilo vodu do krajiny vrátit, je důležitá obnova mokřadů a další opatření na podporu zadržení vody v krajině. 

„Po zkušenostech z minulého období jsme se snažili zájemcům o dotace nejvíce vyjít vstříc. Díky zjednodušeným metodám vykazování nebudou muset dokládat smlouvy či faktury, cena je stanovena jednotným sazebníkem. Je tedy například jedno, zda si na vyhloubení tůně najmete firmu, nebo zda to uděláte sám – klíčové je, abyste skutečně splnil to, co je v žádosti a současně nepřekročil částku danou sazebníkem,“ vysvětluje Anna Limrová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která má na starosti Operační program Životní prostředí.  
 
„Od roku 2014 bylo z Operačního programu Životní prostředí poskytnuto více než 5 miliard korun na téměř 700 projektů. S pomocí evropských peněz se tak například daří vracet vodní toky do původních koryt, obnovují se slepá ramena řek, mokřady i zaniklé rybníky. Vytvářejí se tůně pro obojživelníky a další živočichy, na neprostupných jezech se staví rybí přechody. Stovky menších projektů byly podpořeny i z národních krajinotvorných programů,“ popisuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR. 

Konkrétní příklady některých dokončených projektů ukazuje Story mapa na téma vody v krajině. Připravila ji AOPK ČR a podívat se na ni můžete zde: http://vodudokrajiny.nature.cz. Zjistíte třeba, jak probíhala revitalizace vodních ploch v přírodní rezervaci U sedmi rybníků v Karlovarském kraji, jak se zachránila rozmanitost přírody v přírodní rezervaci Bažantula v Poodří, jak se obnovovaly podmáčené louky v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, jak se dal prostor řece Moravě u Štepánova či jak se vybudovaly nové tůně v Českém krasu.

Přehled více než dvou tisíc našich mokřadů – od těch s mezinárodním významem po mokřady lokálního charakteru – najdete na http://mokrady.ochranaprirody.cz.

Poznámky:
[1] Světový den mokřadů se slaví každoročně 2. února na památku podpisu mezinárodní úmluvy na ochranu mokřadů v íránském Ramsaru před 52 lety.  Tzv. Ramsarská úmluva ukládá členským zemím povinnost vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad mezinárodního významu. Ten by měl svými přírodními hodnotami splňovat mezinárodně schválená kritéria. Stát se taktéž zavazuje ke zvýšené péči a ochraně těchto území. V České republice je zapsáno 14 takových mokřadů. Mezi prvními byly např. Šumavská rašeliniště (1990), Třeboňské rybníky (1990), Krkonošská rašeliniště (1993) či Mokřady dolního Podyjí (1993).
[2] Finance pro přírodu a krajinu - Dotace - AOPK ČR (nature.cz)
 

Foto: Božídarské rašeliniště, Zuzana Růžičková