Velká kotlina patří k přírodovědecky nejvýznamnějším místům střední Evropy. Různorodé stanovištní podmínky umožňují přežívání velkého množství rostlinných a živočišných druhů i pestrost rostlinných společenstev, která je na malém prostoru zhruba 1 km² opravdu výjimečná.

Velka Kotlina s kvetoucími upolíny, Foto: Vladislav Laža

Charakteristika Velké kotliny

Botanická zahrada Moravy a Slezska

​​​​​​​V současnosti je z Velké kotliny známo asi 360 druhů cévnatých rostlin. Přesné číslo není možné stanovit, protože některé dříve uváděné druhy rostlin se nedaří znovu najít, některé pravděpodobně již ve Velké kotlině nerostou a naopak se tu občas najdou takové, které dosud nikdo neviděl. Protože je Velká kotlina v botanické literatuře známá již od roku 1826, víme, že bylo z této lokality uváděno celkem 630 druhů cévnatých rostlin. Zjistit, v čem spočívá tak velký rozdíl čísel, byla téměř detektivní práce.Ve Velké kotlině se již nevyskytuje několik vzácných druhů, které tu v minu-losti prokazatelně rostly. O řadě jiných nemůžeme říci nic určitého, jen to, že jsou nezvěstné. Příkladem za všechny může být škarda sibiřská. Poprvé tu byla nalezena v roce 1826, potom patrně až v roce 1947 a po dlouholetém marném hledání byla znovu objevena až v roce 1976. Celkovým počtem druhů cévnatých rostlin patří Velká kotlina na jedno z předních míst v republice, v počtu chráněných druhů má jasný primát: vyskytuje se jich tu celkem 57. Kromě dvou endemitů – druhů, které mimo Velkou kotlinu nerostou nikde jinde na světě, hostí Velká kotlina řadu velmi vzácných rostlin, pro mnohé z nich je jedinou lokalitou v naší republice​​​​​​​.

Cévnaté rostliny Velké kotliny​​​​​​​

Hořec jarní (Gentiana verna) patří k celostátně kriticky ohroženým druhům. Kromě Velké kotliny roste už jen v Malé kotlině a na jediné lokalitě v jižních Čechách.

​Lišejníky a mechorosty

Velká kotlina v Hrubém Jeseníku patří k lichenologicky a bryologicky nejatraktivnějším územím České republiky s několika sty druhy mechorostů a lišejníků.

Lišejníky a mechorosty Velké kotlliny

​​​​​​​Rostlinná společenstva

Protože mají některé druhy rostlin podobné ekologické nároky na půdu, teplo, slunce, vodu a sníh, často rostou společně a vytvářejí rostlinná společenstva charakteristická pro odlišná stanoviště. A právě pestrá mozaika a unikátnost mnohých stanovišť ve Velké kotlině podmiňuje výskyt celé řady odlišných rostlinných společenstev. Mnohá byla právě ve Velké kotlině nově popsána a některá se nevyskytují nikde jinde v Jeseníkách ani jinde na světě. Každému jsou ve Velké kotlině nápadné březiny s nízkou břízou karpatskou nebo velké kapradinové porosty uprostřed kotliny s papratkou alpínskou a kapradí samcem. S lavinami a vodou neustále obnažovanými skalami jsou spjata svébytná společenstva skalních rostlin, mechorostů a lišejníků, u většiny pramenů a na vlhkých skalách rostou mechová společenstva, na dně kotliny se vyvinuly bujné pestrobarevné porosty omějů, straček a pcháčů apod. Tím ovšem výčet rostlinných společenstev zřetelně odrážejících mozaiku různorodých stanovišť Velké kotliny rozhodně nekončí. Mezi ta unikátní, jaká se nevyskytují nikde jinde, patří například květnaté vysokostébelné trávníky nebo nízkostébelné trávníky kolem pramenišť s nebývalým počtem chráněných druhů.

Prameniště se zbytky sněhu, Foto: Vladislav Laža